10.kapitola

Napsal Zuzy píše (») 3. 8. 2020 v kategorii ♥ POVÍDKA - Křižovatky osudu, přečteno: 179×

Čas, to je to co schází…


Ráno se Sarah probudila, svěží a odpočatá, venku se klubal nádherný den a ona a nevěděla proč, měla stejnou náladu. Byl to sen, nebo nebyl? Pohledem zavadila o židli na jehož opěradle, bylo Michaelovo sako. Nebyl to sen, ale skutečnost. Vzala, jeho sako do rukou a ucítila jeho nevtíravý, příjemný parfém, ucítila jeho a znovu se jí vybavil včerejší večer a celý den.


Upravila se a sešla do kuchyně, kde právě kuchařka připravovala snídani. " Dobré ráno!" pozdravila překvapenou ženu středního věku. " Dobré ráno, slečno! Budete chtít připravit snídani?" "Děkuji, ale ráda bych vám pomohla, jistě to není snadné připravit snídani pro tolik lidí domě?" " No už jsem si za ta léta zvykla, řekla žena s úsměvem. "Jak jste se vyspala slečno Petersonová?" Sarah se na ní zpříma podívala a řekla "Děkuji velmi dobře" a úsměv jí znovu hrál na líci. " Prosím, říkejte mi Sarah, nepotrpím si na nějaké oslovení." "Dobře tak já jsem Alice, podávala jí ruku, teší mě Sarah. Tak do čeho se pustíme jako první Alice, tak třeba do krájení ovoce na salát, ten má Michael nejraději, asi jste už zjistila, že nejí maso." Ano, vím o tom" "Víte, Sarah, Michael je moc hodný člověk, zaslouží i být šťastný, trpěl už moc dlouho." "Promiňte, moc mi to mluví." Ne to je v pořádku, mám ráda jasno, je vidět, že ho máte moc ráda." Ano, to mám. Znám ho velice dlouho, aspoň… " nedořekla neboť Michael právě vešel.
Obě jak na povel, jednohlasně popřály "Dobré ráno" No, vidím, že už jste se seznámily, divil se Michalel a ještě víc, když viděl Sarah jak pomáhá v kuchyni. Alice se zeptala: "Michaeli, budeš chtít snídat v jídelně nebo zde v kuchyni?" Michael, bez rozmýšlení odpověděl, "najím se zde a pokukoval po Sarah. Stejně budu muset odjet do nahrávacího studia." Sarah, sebou trhla a řekla, že se za okamžik vrátí, jen si pro něco doběhne. Mezitím do kuchyně dorazil i John, aby posnídal, než odjede spolu s Michaelem.
Sednul si vedle něj a začal ho pošťuchovat: "Tak co už si jí políbil ?" Michael zrudnul až ke kořínkům vlasů "Copak jsem nějakej zvrhlík, abych se na ní hned první den vrhnul, nebo se na ní sápal, Johne, zbláznil ses?
Proboha " No, tak Michaeli copak se tě nemůžu zeptat, jako přítel?" "Jasně že můžeš, ale.." v tom se vrátila Sarah a přinesla mu jeho sako. " Michaeli, vracím vám vaše sako, včera v noci jsem to už nestihla, ještě jednou díky." "Není zač!" John, na ně koukal s otevřenou pusou a zapomněl i kousat. Probral ho až šťouchanec od Michaela do žeber! 
"Sarah, budu muset tak na dvě hodiny odjet do studia, neměl jsem to sice v plánu, ale vyskytnul se nějaký problém, tak…" "To je v přádku, já i s otcem se nějak zabavíme, je tu spousta věcí, které jsme včera nestihli prohlédnout, nedělejte si o nás starost, Michaeli."
"Dobře, ale bude tady Alice a další na které se můžete kdykoliv s čímkoliv obrátit." "Děkuji, myslím že zavítám ke zvířatům, jsou nejen zajímavá, ale i krásná."
Michael se zvednul k odchodu a John, za ním. Stále si ho dobíral, "tak včera v noci… co bylo včera v noci… pak, že nejsi zvrhlík, co bylo včera v noci… no ták… Michaeli, nenech se prosit", pošťuchoval ho celou cestu k autu a oba dva se hihňali jako malí kluci. Ještě, že je Sarah neslyšela.
Ta, šla ke zvířatům a pak pokračovala v prohlídce parku, zamilovala si jedno zákoutí s jezírkem a s jakuzzi, usadila se na lavičku a nechala se unášet zvukem tekoucí vody.
Tak, jako ubíhala voda v jezírku, přeskakovala kameny, obmývala je a padala v malém vodopádu zpět do jezírka. Tak ubíhal, její pobyt zde v Neverlandu. Otec se po pár dnech musel vrátit, zpět k řešení pracovních povinností a ona se sbližovala s prostředím i s Michaelem. Věděla, jak to skončí, věděla, že se za něho provdá, ale stále mezi nimi chybělo to co je mezi zamilovanými a to proč vstupují do manželství - láska.
To, jak ho za tu dobu poznala věděla, že mu média neskutečně ublížila a ubližují, vždyť nedávno papaprazzi s vrtulníkem kroužili nad jejich hlavami, právě ve chvíli kdy se spolu procházeli po parku a blesky fotoaparátů, jí úplně oslnily. Michael, jí vzal kolem ramen a odvedl do domu z jejich dosahu. Pak se v novinách, pochybné pověsti objevil titulek :                                                     Má  Michalel Jackson, novovou milenku ???
Bude dostatečně silná, tomu tlaku čelit? To jistě zdaleka nebylo nic, proti tomu co teprve přijde.
Kdyby, tak měla odvahu, říci Michaelovi co jí potkalo s Danielem, možná že by se bariéra mezi ní a jím prolomila.  Možná, že by uvolnila své srdce pro to aby znovu milovalo, aby se zahojilo z ran. Nemůže, tak rychle, chce to čas. Čas! To je to co nemá, nemají.


Michael byl pozorný, laskavý člověk, nadaný, ale také se stále bránil mluvit o některých věcech, zvlášť šlo-li o jeho dětství a otce. Vytušila už jeho reakcí, že bylo pro něj dospívání velmi bolestné. Ona měla dětství krásné, na které ráda vzpomínala, bylo na něm vidět, jak se mu lesknou oči, když vyprávěla o své mamince a otci, který ji hýčkal jak princeznu.  Je toho mezi nimi tolik co je sbližuje každým dnem, ale i to co rozděluje.
Sejdou se někdy na křižovatce osudu? Moc by si to přála, zatím mu mohla dát své přátelství, ale ne lásku…vášeň…?

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Článek ještě nebyl okomentován.


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
  [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel deset a třináct