13.kapitola

První společná noc.

Těch pár dní uběhlo jako voda a mezi námi je to stále takové nevinné, přátelské. Došlo k tomu, co jsem předvídal já i Sarah jsme se stali středem mediálního zájmu k tomu ještě výjezd na turné.. dlouhé turné, no uznejte 69 koncertů ve 24 zemích, dokážu si představit, jako novomanžel trávit čas nějak jinak, než stále na cestě i když své fanoušky nesmírně miluji…ale jí také!
Snášela to velmi statečně a to nevíte, že hned před prvním koncertem ještě v den kdy jsme se ubytovali, za velkého mediálního zájmu jak jinak, došlo k … hm…no… k tomu, že mám dali novomanželské apartmá. Viděl jsem na Sarah, byla trochu vyplašená, když budeme sdílet společnou ložnici, ale nemůžeme si dovolit, aby na naše čerstvé manželství padl stín pochybnosti, nebyl by to zrovna nejlepší začátek. Moc dobře si to uvědomovala, zvlášť když bylo kolem spousta cizích lidí, kterým nemůžeme důvěřovat.
Celý den jsme byli spolu, ruku v ruce na všech uvítacích ceremoniích. Byla skvělá, usměvavá, držela mě pevně za ruku, byla středem mediálního zájmu. Byl jsem na ní pyšný, měla skvělé vystupování, elegantní gesta a co víc, když nás přišlo přivítat malé děvčátko s květinami, něžně ho pohladila políbila do vlasů. Byl to dojemný a krásný okamžik, je vidět, že děti miluje stejně jako já jí každým dnem víc a víc!
Když se přiblížil večer, její nervozita stoupala , pobíhala po pokoji a neustále něco přerovnávala, vybalovala ..… ukládala do prostorné skříně. Pak se zeptala "Půjdu se vysprchovat, ale jestli chceš můžeš jít jako první?"
" Ne, jen běž, dáma přednost", řekl jsem a mrknul na ní. Sbalila si tedy věci a šla do koupelny a já uvažoval jak to bude…? Díval jsem se na "naši" manželskou postel a po víc jak týdnu manželství to byl zvláštní pocit, budu poprvé spát v její těsné blízkosti…ovládnu se v její přítomnosti a tím nemyslím jen na sex, ale na projevy důvěrnosti v jakékoliv podobě! V hlavě se mi honilo spousta myšlenek, ani nevím jak dlouho jsem byl do nich pohroužen. Z mých úvah mě vyrušilo vrznutí dveří od koupelny a to jak Sarah řekla. "Michaeli, můžeš jít koupelna je volná"
Podíval jsem se na ní a téměř oněměl! Vyšla ven a za ní krásná nevtíravá vůně vanilky a květinovou vůní a ONA. Měla na sobě lehkou, saténovou temně fialovou košilku s něžnou černo bílou krajkou s úzkými ramínky a na tom zlehka přehozený župánek stejné barvy. Její vlasy byly umyté a splývaly až do půl zad. Nemohl jsem se vynadívat! Když mě přistihla, jak jí propaluju pohledem, zlehka zčervenala ve tváři a zeptala se pro mě absolutně nepodstatnou věc.: "Na kterou stranu postele jsi zvyklý?" "Och, Sarah to nechám na tobě, jsem zvyklý při cestování usnout jakkoliv. Nechám to na tobě, klidně si udělej pohodlí, půjdu se osprchovat".
Dlouho jsem stál pod sprchou a nechal stékat vlažnou osvěžující vodu po svém těle, stále jsem měl před očima její obraz, její postavu, ladné křivky, vlasy, její vůně mi pronikla do mozku …její štíhlé nohy, boky..! Jestli tuhle první společnou noc, přežiju a o nic se nepokusím, tak už všechno! Ani nevím, jak dlouho jsem v té sprše byl, ale jedno vím jistě, když jsem vyšel ven, tak už ležela v naší posteli na levé straně schoulená do klubíčka. Nechala svítit, jen malou lampičku na nočním stolku a ta hra světla, která na ní dopadala a na její rozpuštěné vlasy na polštáři by byla snem každého muže!
Opatrně a zlehka, jsem přilehnul na svojí stranu postele, lehce jsem jí políbil do vlasů, které stále krásně voněly a řekl jsem tichým hlasem: "Dobrou noc Sarah, krásně se vyspi, miluji tě!" Díval jsem se do jejích zad a na její šíji, kterou její husté vlasy na chvilku odkryly a nechal jsem se zlákat vidinou snů, alespoň tam budeme spolu…. tolik jsem jí chtěl políbit, ochutnat její rty, kůži, hebkost jejího těla a sametové pokožky … zavíral jsem oči a pozvolna se oddával snům…
Sarah nespala, nemohla! Měsíční světlo, dávalo jejímu/jejich pokoji zvláštní kouzlo. Teprve když uslyšela Michaelovo pravidelné oddechovaní otočila se čelem k němu. Byl tak nevinný, tak krásný a působil křehce.
Cítila, že se v jejím srdci děje změna, cítila že přátelství přerůstá v něco víc než v co by si kdy byla ochotná připustit, ale bála se. Ne jeho, ale sebe! Zda by ho nezklamala. Dlouho se dívala na jeho zavřené oči, na to jak se mu chvějí řasy, na jeho kypré rty, cítila jeho klidný dech, vnímala jeho tep a teplo, dokonce se jí zdálo, jak se ze snu lehce usmívá. Musela se usmívat také, do té doby než ji přemohla únava a její víčka se zavřela a milosrdný spánek jí vysvobodil od přemýšlení nad vlastními pocity touhy!