24.kapitola

Napsal Zuzy píše (») 3. 8. 2020 v kategorii ♥ POVÍDKA - Křižovatky osudu, přečteno: 200×

Verdikt lékaře


Krve by se ve mně nedořezal!!!! Jak mě i Sarah vyděsil, doktor jeden hrozná! … Pak řekl jen…
…. "Tááák vážení, moc vám gratuluji, budou to DVOJČÁTKA!! Vše je v naprostém pořádku, ale paní si musí jen hlídat svůj nízký tlak, pravidelně odpočívat, brát nějaké vitamíny, které jí předepíšu a dětičky i ona budu v pořádku prospívat!"
Myslel jsem, že radostí omdlím!!!
Začal jsem Sarah zběsile pusinkovat a pak jsem se od samé radosti vrhnul na doktora, který se ukázal být velký sympaťák! Ani mě nechtěl za ta políbení žalovat!! Dokonce i držel…, když viděl že jsem od radosti mimo! Asi se nesetkává s takovou reakcí budoucích tatínků …. No ale všechno je jednou poprvé. Pak jsem ho ještě na důkaz díků objal a on mě jen poplácal po zádech, jako že jsem dobrej, že jsem pašááááák !  Dvě děti najednou, jsem prý vyjímečný…ale to já ne to Sarah! Já jen byl při tom! 
Sarah nás sledovala, velmi pobaveně a celá ordinace se otřásala smíchem, který šel přímo od srdce, smíchem štěstí…. Bože to je poprvé co to řeknu…vy to pochopíte…. bylo to lepší než hudba a tanec dohromady!
Pomohl jsem Sarah vstát z lehátka a při loučení nám dal pan doktor ještě fotky z ultrazvuku. Vůbec nikomu jsem je nechtěl půjčit dokonce ani Sarah, ale ta mi je prostě vzala a nebavila se o tom se mnou. Dokáže být i krutá, ale za to může ten její vrozený temperament. Ví, jak mě ukočírovat!
Jo už jsem vám říkal, že JÍ strašně moc miluju…? Že, říkal a několikrát….? Tak to je dobře, protože je to pravda pravdoucí, přísahám na holej pupík !
Nenarodí se nám jedno, ale hned DVĚ miminka. Okamžitě jsem to volal své matce a Sarah tatínkovi, prostě sdílená radost dvojnásobná radost. V našem případě i více násobná…
Tak vám řeknu, že se mi nebude chtít ale vůbec odjet. Jen to pomyšlení, že pojedu sám a že doma nechám to nejcennější co mám.. tak mi to trhá srdce už teď, ale zatím jsem doma, jsem s nimi. Nikdo mi tu radost nepokazí.
Prostě, teď jsem na Sarah zase dohlížel já, pečlivě jsem jí střežil, asi jsem to místy s tou péčí trošku, ale jen trošku přeháněl. Sarah se někdy vztekala, že je sice těhotná a není nemocná, nebo nemohoucí stařenka....že ledacos zvládne… ta se jen tak nedá, stejně si uhájí pozice. Beru, někdy ty její nálady z reservou, má na to nárok, chápu ty hormonální změny co se dějí v jejím těle.
Pssst, nikomu o tom neříkejte. Já to Sarah taky neřekl… ale zásobil jsem se poučnou literaturou, studuju, co a jak aby děťátko, vlastně v našem případě děťátka měla pro svůj vývoj to co potřebují. A jak se znám i mnohem víc. Chci vědět všechno co se zdravý těch mých třech zlatíček týká. Chci pochopit, jak se Sarah cítí… co prožívá…Tak ne, že to na mě někomu řeknete..!  Spoléhám na vás!

Miluji vás všechny, velmi moc !

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Článek ještě nebyl okomentován.


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
  [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel pět a šest