27.kapitola

Napsal Zuzy píše (») 3. 8. 2020 v kategorii ♥ POVÍDKA - Křižovatky osudu, přečteno: 192×

Překvapení

 Stalo se to, co bych za normálních okolností rozdýchával dlouho, dokonce bych se pořádně vztekal!  Ale… vinou špatné organizace neklaplo načasování a ani místo na koncerty, na kterém se měly odehrát. Podia nebyla nachystaná, totální kolaps a trestuhodná nedbalost! Prostě chaos!  Lidé z mého týmu se rozčilovali, běhali sem a tam, mobil přilepený k uchu a ječeli na volaného. Přijímal jsem to všechno tak nějak s ledovým klidem, ale uvnitř sebe to vítal. Protože víte, co by to znamenalo…?
Ano, přesně tak, budu mít čtrnáct dní na to ,dostat se domů k milované Sarah. Prostě čtrnáct dní .. budu s nimi. Sladká představa, připadal jsem si, jak malé dítě, když dostane příslib, že si může v cukrárně poručit cokoli, na co má chuť… já si nic poroučet nemusel, bylo rozhodnuto!   Pak už  "jen" měsíc a bude konec turné a potom… budu tatínek na plný úvazek!
Když jsem volal domů, tak jsem Sarah nenaznačil ani slovíčkem o svém návratu. Poznala mi sice na hlase, že jsem šťastný, ale pravý důvod neodhalila.
Zavolal jsem také Alici a Janet, jsem si jistý, že nic neprozradí… jen Janet byla na mě prostořeká …. prý: "Dávej si, Miku, pozor, aby Sarah z toho tvého překvapení předčasně neporodila !" No ,snad to nebude takový šok, co myslíte?
V naprostém utajení jsem se vrátil domů na Neverland. Čím jsem byl blíž domovu, byl jsem celý rozechvělý.. plný očekávání… až jí zase uvidím…jaká bude…. popoháněl jsem řidiče k rychlejší jízdě, jak jen to šlo.
Dveře svého domu jsem otevřel v parném odpoledni, jediný, kdo mě přišel přivítat, byla Alice, která o mém návratu věděla.. Zrovna chystala Sarah nějaké občerstvení, pomerančový džus, palačinky se šlehačkou a ovoce. Měla všechno nachystané na podnose, který chtěla odnést Sarah k nám do ložnice. Když viděla moji nedočkavost a netrpělivost, řekla jen: "Michaeli, prosím, mohl bys jí to odnést, ještě musím jít něco nakoupit." Viděla na mě, že o to samé jí chci poprosit. Kdepak, ženy mají na takovéhle věci zvláštní radar, nebo říkám tomu dar předvídavosti. Prostě jim nic neunikne!
Nohy se mi třásli zvláštním způsobem, když jsem kráčel po schodech nahoru do našeho pokoje. Zlehka jsem otevřel dveře a plný očekávaní pomalu vklouzl dovnitř. Nakukoval jsem pomaloučku, jako bych nevěděl co , nebo kdo, na mě uvnitř čeká.
Byla tam… ležela na naší manželské posteli a spala! Bože, ta je krásná!!! Měla rozpuštěné vlasy na polštáři, líčka, jak okvětní lístky té nejkrásnější růže, spokojeně oddechovala, její hruď a plná ňadra se pomalu a v pravidelném rytmu pohupovala. Jednu ruku měla položenou na mém místě, které, zdá se před tím hladila svojí hebkou dlaní. Byl na ní tak krásný pohled, na ní a na její kulaťoučké bříško, na kterém měla položenou ruku.
Opatrně jsem položil tác s jídlem a sedl si do křesla, prostě jen tak se na ní díval… všechna má únava jako by tímto jedním pohledem opadla do ztracena…její svěžest byla nakažlivá.
Nevydržel jsem dlouho se jen dívat… Opatrně jsem přisedl k ní na postel, jemně jí políbil na čelo a skoro jsem se bál i dýchat a dotknout se jí jen zlehka, abych jí neprobudil. Zlehýnka jsem pohladil její ruku položenou na jejím bříšku a dál se jen díval. I tento nepatrný dotek, jí stačil k tomu, že se začala probouzet…..její řasy se pomalu zachvěly a za chvíli jsem se mohl znovu po dlouhém odloučení dívat do jejích nádherných očí..
Pak se její oči rozšířili údivem a ona se krásně neohrabaně povytáhla na polštář.. "Michaeli, jsi sen nebo skutečnost? Co tady děláš??? Kde se tady bereš a kdy jsi přijel?"… "Miláčku, nemohl jsem to bez tebe vydržet " … pohladil a políbil jsem jí bříško.. "bez VÁS vydržet!" Naše ústa se spojila a v tom polibku bylo vše! Všechna naše láska, naše odloučení, touha, radost ze shledání, nadšení, které nemělo konce. Vyšla mi svými rty v ústrety, rozevřela je a přijímala mé horké polibky, kterých jsem se nemohl nabažit…
Pak vzala mé ruce a položila je na své bříško a já je cítil…! Cítil jsem, jak mě kopají, jak se pohybují..dokonce prý umí i škytat.. Byl jsem totálně naměkko, plakal jsem nevýslovným štěstím... a pak, že hormony se v těhotenství bouří jenom ženám…?
Sarah měla pro mé citové rozpoložení pochopení! Zajala znovu mé rty do dlouhého odevzdaného polibku! Dokonce mě pak i nakrmila palačinkami se šlehačkou. Krmili jsme se navzájem.
Nevěřili byste, co se ze šlehačkou dá dělat věcí …

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Článek ještě nebyl okomentován.


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
  [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel šest a sedm