Brouk v hlavě !
Svoji "návštěvu" doma jsem si užíval, prožíval jsem úplně Sarah. Bylo to pro ní čím dál obtížnější zvládat, ale nevzdávala se, je to velká bojovnice ! Podnikali jsme krátké procházky po Neverlandu a často odpočívali. Byla stále unavenější. Často jsem jí vynášel do schodů v náručí a ani se při tom nezadýchal. Cítila se být ošklivá a tlustá, taková hloupost
Hladil jsem její bříško a našim miminkům zpíval ukolébavky, aby Sarah tolik nekopali a mohla v klidu odpočívat.. Dělá si ze mě stále legraci, že to budou buďto fotbalisti, nebo tanečníci, po tatínkovi… no, jsem vážně zvědav? Jisté je, že na můj hlas reagují….
Taky vám musím říct, že jsem stihnul podniknout se Sarah další kontrolu u lékaře. Ten chlap mě jednou zabije nebo já jeho?!
Zase mě vyděsil, řekl nám, že porod může být klidně dřív, že u dvojčátek se to stává docela běžně. Také mě seznámil, jak takový porod vlastně probíhá…. Byl jsem neodbytný, chtěl jsem vědět všechno.. asi jsem mu šel tou svojí zvědavostí maličko na nervy! No a když zmínil, kdo všechno bude při tom, včetně porodníka, dětského lékaře, tak i anesteziologa… to už jsem začal slušně panikařit. Snažil se mě uklidňovat, že přítomen sice bude, ale jen pro případ, že by se dětičkám nebo některému z nich nechtělo ven klasickou cestou. Muselo by dojít k císařskému řezu. Jak mě poučil, tak prý s dvojčaty, jak brzy zjistíme, můžeme vždy očekávat neočekávané…. No, rozumíte tomu!???
Nasadil mi do hlavy pořádné brouky, tak moc velké, že jsem začal mít opravdu strach. Ale domluvili jsme se, že uvolní na čas svoji nejlepší porodní asistentku a ta se po zbývající dobu nastěhuje k nám domů. Budu tak klidnější po tu dobu, co budu pryč!
Sarah mi zase hubovala, že dělám z komára velblouda, ale byl jsem neoblomný. Dokonce jsem se i začal vztekat a naoko zlobit. Chudák Sarah, neměla sílu mi něco vymlouvat. Uzavřela to slovy : "Michaeli, ty jsi paličatý jako starý beran! Nerostou ti pod tím kloboukem rohy!" a začala zkoumat pro jistotu moji hlavu.. "Tak ,ať je tedy po tvém, nebudu se s tebou dohadovat, jak nějaká hokynářka !"
Byla to vážně výhra! Ta porodní asistentka, byla paní středních let a s velmi dlouhou a bohatou praxí. Opatrně se Sarah cvičila a já přihlížel, zda nedělá něco, co se Sarah nelíbí. Byl jsem připravený kdykoliv zasáhnout. Jsem tak trochu podezíravý, víte? Zvlášť, jde-li o zdraví mých zlatíček! Ale bylo to O.K. až do chvíle, kdy na mě ukázala prstem, jako ať jdu blíž a pravila:" Tak a teď je řada na vás, pane Jacksone, vy se ulívat taky nebudete !" "Na mě... a řada…???? To jako mám málo pohybu a potřebuji ještě cvičit? Copak se málo unavím tancem?! Ach... ty ženské… tahle uměla zapřáhnout. "Ne, vy cvičit nebudete, ale budete u porodu svých dětí, ne??? Tak ať tam nestojíte, jak tvrdé Y ! Moc byste své ženě nepomohl, kdyby jste šel k zemi!Působíte dosti křehce! Tak šup.. šup.. ať víte ,do čeho jdete!
No, řeknu vám, na takový druh jednání nejsem vůbec zvyklý.. byla na mě docela drsná a hubatá. Tu bych potřeboval ve svém týmu, ta by těm mým tanečníkům a hudebníkům zvedla mandle, by vypustili duši z těla a já s nimi. Já jsem asi vážně moc mírný.
Tahle osoba věděla přesně, jak s člověkem mluvit, aby dosáhla svého! Ovšem, budiž ji přičteno k dobru, že je ve své profesi ta nejlepší a vážně tomu rozumí… Nakonec spolu se Sarah vycházejí moc dobře! Dokonce i Alici udělala přesný rozvrh jídel, tak, aby odpovídal aktuálnímu stavu mé ženy… ta se jen tak nedá… a to je dobře!
No, budu alespoň klidnější po zbytek turné, ještě pár koncertů a je to za mnou.. za námi..
Ach, jo… zase budu muset odjet?? Ten čas doma u Sarah mi vždycky tak uteče… Sarah se mi posmívá : "Počkej Michaeli, budeš ještě rád utíkat z domu.. a jezdit na turné…. až budeš muset měnit plenky, pudrovat dětské prdelky…. to není ta krásná vůně, na kterou jsi zvyklý…. !"
No, co jí na to mám říct….?
Ještě,že mám dostatek roušek, pro všechny případy, víte?!
Já se jen tak nedám!
2024 ©