Zázrak zrození…
Doba, kterou jsem mohl strávit se Sarah, utekla zase jako voda. Je to pokaždé stejné…s ní je mi tak dobře … a navíc …. to hrozné loučení.. to mi trhá srdce. Opouštím svoji milovanou ženu ve vysokém stupni těhotenství… opouštím svoje skutečné štěstí, svoji lásku, na kterou jsem tak dlouho čekal a po které toužil celým svým bytím, až do morku kostí.
Ujišťoval jsem jí, že budeme mít dostatek času na to, abychom se stačili na porod připravit v klidu a že víc, jak čtrnáct dní před termínem, jsem zpět.
Opravdu jsem pokračoval v turné, fanoušci stáli při mně a já volal Sarah dvakrát denně, abych měl kontrolu nad jejím zdravotním stavem. Sice nad ní bdí naše porodní asistentka, ale chtěl jsem slyšet z úst mé ženy, že je všechno v pořádku. Dělal jsem to tak po celý měsíc a půl… do té doby než….
…Než, mi volala rozrušená Janet, že Sarah od rána není dobře a že za malou chvíli ji její porodní asistentka dala převést do nemocnice… "Michaeli, sedni na letadlo a pospěš si, ať to neprošvihneš Sarah, tě bude moc potřebovat!"…. Byl jsem v šoku, ale vždyť má ještě víc jak čtrnáct dní čas?
…Nicméně jsem okamžitě jednal a zrušil jsem s omluvou poslední čtyři koncerty, co zbývaly. Jistě to mí milovaní fanoušci pochopí a nebudou se zlobit. Já jim to vynahradím, to slibuji! V rychlosti jsem rozdal povely a sednul jsem na své malé soukromé letadlo a vydal se směrem k domovu.
Nedovedete si představit co se mi dělo v hlavě, stihnu to…?? Bože, prosím, ať to stihnu! Musím být u toho.. musím být se Sarah! Vzpomínám, že i něco takového její doktor říkal, že to může přijít dřív … a nemýlil se.
Nicméně dostal jsem zvláštní povolení přistát na střeše nemocnice, byl jsem tak rád…aspoň nějaká útěcha… naděje…! Let trval na můj vkus strašně dlouho, skoro dvě a půl hodiny…už jsem ani nedoufal. Sotva jsme přistáli, vyskočil jsem jako šílený a běžel do nemocnice. Ještě, že tam na mě čekala Janet a Jonah.Ten chudák mému tempu nestačil, letěl jsem jako šílený … i Janet se musela moc snažit…Rozrazil jsem dveře u pokoje a viděl Sarah s její asistentkou… zrovna ji chystala na převoz na porodní sál….Sotva jsem jí stihnul políbit, bylo to všechno tak rychlé….šel jsem vedle pojízdného lehátka a držel Sarah za ruku a ujišťoval, že všechno bude dobré…..
…Sarah se držela obdivuhodně statečně! Nikdy se nepřestanu sklánět nad údělem žen, co by dárkyním života zvlášť, když vidím tu bolest, kterou při tom musí podstoupit. Otíral jsem jí potem zalitou tvář a snažil jsem jí vyprávět, co hezkého nás za ten čas, co jsme spolu, potkalo, o našem nočním dobrodružství pod mým dubem hned tu první noc, co byla v Neverladu….o tom jak..
…slyšel jsem porodníka jen, jak zahlásil, tak už vidím hlavičku Áčka - to je označení pro první miminko… v případě dvojčátek. Sarah zatlačila a byla venku … naše malá krásná holčička…plakala a my se smáli… smáli a taky plakali… nevýslovným štěstím… bylo to něco neuvěřitelného, položili malou na prsa Sarah a já měl možnost vidět tu nejkrásnější scénu v mém životě… pak jí naše porodní asistentka vzala umyla a ošetřila… vážila 3250 g.
Sarah, na mě koukala těma svýma nádhernýma očima a strachovala se "Michaeli, my zapomněli na jméno… Bože, jak jsme jen mohli?"
"Sarah, nestrachuj se… víš, já po večerech, kdy jste mi scházeli, přemýšlel… "No a na co jsi přišel?" "Sarah, jak se jmenovala tvoje matka?" Sarah se zalili oči štěstím… pak jen řekla "Margaret." "Dobře, tedy bude to Margaret Sarah, pokud souhlasíš."
Jen přikývla na znamení souhlasu..No, ani ne za půl hodiny přišel na svět náš chlapeček 3550 g plakal tak hlasitě, že všichni na sále se smáli, že to nebude "jen" popový zpěvák, ale rovnou operní! Sarah ho pojmenovala po mě Michael II.
Byli tak krásní… dvě úžasné, zdravé a krásné děti s medovou pletí…tmavými vlásky… a víte, že Margaret má modré oči, prý po své babičce a Michaele má krásně hnědé, jak uhlíky… ?
Bože, jsou tak dokonalí.. tak krásní…ty malé rtíky a prstíky, vše jsem na nich zkoumal dlouho… podrobně a nepřestával děkovat za ten zázrak, nepřestával děkovat Sarah…že mi to umožnila prožívat.
Vyšel jsem ven ze sálu se šťastným úsměvem a tekoucí slzou… a Jonahovi jsem gratuloval k narození vnučky a vnoučka, plakal štěstím, zvlášť, když se dozvěděl, že jeho prvorozená vnučka je Margaret…
No a Janet ? …Ta zprávu o tom, že je novopečená teta přijala tak, že pobíhala sem a tam a každého objímala…a chtěla líbat….
No, po kom to asi má, holka jedna střapatá.. ?
2024 ©