Návštěva
Povídali si dlouho všichni tři, po odpoledním čaji nabídnul Jonah Peterson procházku po zahradě. Bylo krásné slunné odpoledne.
Michael nabídku rád přijal, i když bez deštníku nemohl vyjít do zahrady. Všimnul si údivu ve tváři Sarah a pohledu, který směřoval na jejího otce….Proto řekl: "Víte, jsem alergický na prudké slunce a navíc trpím poruchou kožního pigmentu. Vitiligo způsobilo, že má barva pleti je stále světlejší a citlivější."
Sarah se na něj podívala a v jeho tváři viděla ostych malého dítěte, které se právě přiznalo k něčemu, co provedlo. Bylo jí ho tak nějak líto. "Promiňte, nechtěla jsem se vás dotknout, nebo vyzvídat, netušila jsem to", řekla na omluvu. "Nic se nestalo, neomlouvejte se", usmál se Michael. Všimla si jeho krásného a milého úsměvu, bylo to pro ni malé povzbuzení, že nebude zas tak domýšlivý a pyšný na to, kým je. Vždyť to ,co říkal o novinářích, jí stačilo, aby začala pochybovat v jeho prospěch.
Prošli celou zahradu a Michael se obdivoval spoustě věcí, květinám, keřům, jezírku ,v němž plavali ryby. Bylo to tak uklidňující, pečlivě upravené cestičky vysypané jemným pískem, cítil se v její přítomnosti uvolněně a svůj, jak už dlouho s nikým.
Blížilo se rozloučení po stráveném čase s Jonahem Petersonem a jeho dcerou. Celé odpoledne v jejich přítomnosti, hlavně v JEJÍ blízkosti, uběhlo tak rychle. Díky ní bylo celé setkání velmi příjemné.
"Děkuji vám za velmi vlídné přijetí a krásné odpoledne, pane Petersone, i Vám, slečno Sarah," díval se na ní svýma hlubokýma čokoládovýma očima, které Sarah fascinovaly, jako by se do nich bořila.
"Dovolte, abych vás pozval někam, kde to mám moc rád, na můj ranč Neverland. Budu šťastný, když se vám tam bude také líbit tak, jako mě u vás. Budu velmi potěšen, když Vy i Vaše dcera mé pozvání přijmete. Tiskl si ruku s Jonahem a při tom pokukoval po Sarah.
Jeho rychlý přístup jí tak trochu zaskočil, ale nedala na sobě nic znát a odpověděla: " Díky za pozvání, pane Jacksone, rádi vám s otcem návštěvu oplatíme. Musíme se přece lépe poznat, než..." Nedopověděla a sklopila hlavu!
Udělal to za ní .. "Než se vezmeme?" "Ano, přesně to jsem chtěla říci, s omluvným úsměvem se na něj podívala a dodala: "Téměř o vás nic nevím, jen to, že jste velmi slavný, ale na tom přece svazek dvou lidí vůbec nestojí". "To máte pravdu, někdy je mi popularita spíš na obtíž," povzdechl si, když si představil, co všechno to obnáší. Neušlo jí, jak se změnil výraz v jeho tváři, všimla si i toho smutku v jeho krásných očích…. Proto se zeptala: "Kdy by se vám to hodilo"?
Michael byl šťastný, ani nevěděl proč, vždyť za ním jezdí spousta lidí, ale ona je jiná… je… bude... jeho žena ?
"Tak třeba hned příští týden, v pondělí - vzhledem k tomu, že je dnes pátek, bude to za chvíli". Řekl a na oba se usmál, jak Sarah, tak Jonah, mu úsměv opětovali.