6.kapitola

Vítejte v Neverlandu !

Michael se nemohl dočkat rána. Několikrát za noc byl vzhůru a ujišťoval se, zda na nic nezapomněl . Dokonce šel znovu prohlédnout pokoje, prostě perfekcionista ve všem.
         K ránu už nezamhouřil oka. Šel se vysprchovat a užíval si každou kapku vody, která dopadala na jeho tělo. Nastavoval se proudu tekoucí vody, jemně mu masírovala jeho pleť, poskytovala mu tak pocit uvolnění. Cítil, že to tolik potřeboval. Oblékl si černé kalhoty, bílé tričko do véčka a na to svojí oblíbenou červenou košili. Vysušil svoje vlasy, což se po namočení spojily do vlnitých pramínků. Stáhnul je gumičkou do culíku a zadíval se sám na sebe do zrcadla a neubránil se otázce: " Bude mě mít kdy ráda, bude mě někdy schopná milovat? Není to jen další chyba…které se dopouští ?"
Z přemýšlení ho vytrhl jeho bodyguard John, byl mu víc než zaměstnancem, ale také přítelem. Stál před pokojem a do prázdné místnosti volal: "Michaeli, pospěš si, tvá očekávaná návštěva je před branou. Už jsou tu!"  Naposledy zkontroloval svůj vzhled a vyšel z koupelny, aby je přivítal.
"Diky, Johne, že jsi pro mě včas přišel." " Není vůbec zač, Miku. Hele, je tvá nastávající hezká?" Zubil se John. "No, jen počkej a uvidíš sám," šťouchnul do něj Michael loktem.
Michael a John vyšli před dům a po příjezdové cestě přijížděla černá limuzína. Z ní vystoupili Jonah a Sarah Petersonovi.
"Vítám vás u mě doma!" radostně hlaholil Michael a podával jim oběma ruku. Zatímco řidič vykládal jejich zavazadla.
" Dovolte, abych vás představil, tohle je John, můj přítel - ochránce a Johne, toto je Jonah a Sarah, mí hosté.
"Těší mě .. řekl John: "Kdyby jste něco potřebovali, klidně se na mě můžete obrátit", řekl s úsměvem a odcházel za svými povinnostmi.
Sarah s otcem se udiveně rozhlíželi kolem a nešetřili chválou: " Pane Jacksone,, váš ranč je okouzlující, je to ráj na zemi" řekl Jonah. Michael se usmál na Sarah a zeptal se: " Jakou jste měli cestu?" "Oh, děkuji, velice příjemnou a klidnou, je to krásné místo, ten váš Neverland. Je to jako by se člověk vrátil zpět do dětství nebo se zastavil v čase." Usmála se obdivně a stále se okouzleně dívala kolem sebe.  Michaela polévalo horko, to, co řekla, mu znělo jako hudba těch nejněžnějších tónů, které slýchá ve svém srdci .
"Děkuji vám, jsem rád, že se vám zde líbí, pokud budete chtít, bude to i váš Neverland" , díval se jí při tom zpříma do očí a doufal, že neuhne pohledem. Nestalo se tak. Na prahu jeho domu si hleděli do očí a bylo jasné, že jeden vidí v očích toho druhého spoustu nezodpovězených otázek.
Michael ukázal každému pokoj, který nechal připravit. Ten pro Sarah byl prostorný a slunný, vkusně zařízený, starožitný nábytek tomu dodával noblesu a vše na ni působilo přes to velmi pohodlně a domácky. Nádherný krb dodával jejímu pokoji na romantičnosti, stejně jako nádherné obrazy na zdi.
Přistoupila k oknu, jehož výhled byl do zahrady, po které se proháněla zvířata. Sarah si pro sebe řekla: " Ten tu má snad všechno i ZOO? "
A nebylo to zdaleka jediné překvapení,   které zde na ní čekalo….