Jedno překvapení za druhým…Reklama
Když si prohlédla celý pokoj a koupelnu, vyrovnala si věci do prostorné šatny. Chtěla jít dolů, ale zaslechla z jednoho z pokojů krásnou hru na klavír. Bezmyšlenkovitě šla za hlasem té lákavé hudby, jako očarovaná, byla jí přímo přitahována.. Sarah stanula před dveřmi, ze kterých se líbezné tóny ozývaly. Zaklepala, … ale neozvalo se nic a hra nepřerušovaně pokračovala dál. Nesměle otevírala dveře a nakukovala dovnitř.
Uviděla Michaela sedět za klavírem v prostorném sálu, seděl k ní zády a byl zaujat tak hrou, že ani nepostřehl, že někdo vešel.
Sarah se potichoučku posadila do křesla, které stálo poblíž dveří. Poslouchala a dívala se s jakou vášní prožívá každý tón, každou melodii, kterou byla okouzlena, dříve hrávala se svoji matkou. Ale po té, co ji zasáhla její tragická smrt, ke klavíru již nesedla a to jsou už bezmála čtyři roky.
Z úvah ji vytrhlo ticho a Michael se otočil a spatřil rozpačitou Sarah, na kterou se usmál : "Sarah, vůbec jsem nepostřehl, že jste tu!"… "Omlouvám, že jsem vám sem tak vpadla, ale tak trochu jsem bloudila po vašem rozlehlém domě, přivábila mě sem ta krásná hudba. Klepala jsem, ale zřejmě jste neslyšel, ještě jednou se vám omlouvám." " To vůbec nemusíte, jsem špatný hostitel. Nechal jsem vás se ubytovat a víc se nestarám, nepřestal se usmívat. "Víte, hned, jak mě napadne nějaká melodie, musím si jí zapsat a přehrát. Je to prostě droga, to já se omlouvám vám, že jsem vás nechal čekat. Ale pojďme, je už jistě připraveno malé občerstvení, prosím, pojďme do jídelny."
Po svačině následovala další prohlídka Neverlandu a že bylo co prohlížet. Michael provázel Sarah i jejího otce po svém ranči, oči mu zářili štěstím, když viděl, jak se dokáží oba upřímně radovat ze všeho, co dělalo radost i jemu. Po hodině se Jonah omluvil, že je unavený a půjde si na chvíli odpočinout a Sarah s Michaelem zůstali spolu sami.
Byli zrovna před ohradami pro zvířata, Sarah zaujala lama s kolouchem, kteří se krčili v rohu ohrady " Můžu jít dovnitř za nimi?" zeptala se nesměle Sarah, " Ale jistě, mají rády společnost."Michael jí pomohl otevřít dvířka a Sarah vešla. Natáhla ruku a to malé zvědavě přišlo k ní, Michael sledoval, jak něžně ho hladí, jak k němu promlouvá… byl na ně pravdu krásný pohled. Sarah se zvedla a řekla : " Mají tak nádherné bezelstné oči." "Ano to mají," opáčil Michel. "Mám moc rád všechna zvířata, ale tihle dva jsou mí opravdoví miláčci. Vždycky, když je mi smutno, tak jsem u nich. Nechtěla, byste si, Sarah, zkusit malého nakrmit s lahve?"
"Ano ráda," usmála se a vzala z jeho ruky láhev s mlékem a ani ho nemusela moc pobízet. Za malou chvilku s chutí vypilo celý její obsah a spokojeně se olizovalo. Sarah, koloucha pohladila a řekla: " Musíš hodně jíst, abys vyrostl a byl silný jako máma !"
Pak se Michael i Sarah vydali na další putování po Neverlandu za neustálého povídání. Povídali si o všem možném, o životě, lidech, o tom, proč vůbec celý Neverland vzniknul a pro koho. Bylo to příjemně strávené odpoledne.
Tak, toto je poslední poklidná kapitola. Od příště budou kapitoly trochu více akčnější.... tak se těšte !