8.kapitola

VIII.kapitola

První večer v NeverlanduReklama

Po procházce, si šla Sarah odpočinout do svého pokoje, přemýšlela o celém dosud zde prožitém dni a divila se sama sobě, bylo jí tu docela dobře. Michael ji nebyl vůbec protivný, nebyl ani namyšlený, ale dokáže ho mít někdy ráda, dokáže se znovu zamilovat po té co jí Daniel zlomil srdce a kousky pošlapal ?
Vysprchovala se a byl čas se připravit na večeři. Vzala si na sebe černé bavlněné šaty, s bílím ornamentem kolem dekoltu s  krátkými rukávy, chtěla se cítit pohodlně. Vlasy sepnula do rychlého drdolu, upravila svůj makeup, který jen zvýrazňoval její přirozenou krásu.
V tom někdo zaklepal na dveře jejího pokoje " Vstupte" , řekla a s napětím čekala kdo vejde. Byl to její otec, který se přišel zeptat jak se celé odpoledne měla a vyzvednout jí na večeři. "Tatínku, nedělej si starosti, měla jsem se moc hezky s Michaelem jsme prošli spoustu míst v Neverlandu" "Tak spoustu míst… a s… Michaelem, usmíval se otec, dělalo mu radost, že se zde jeho dceři líbí, že s Michaelem zdá se dobře vychází. Potěšilo ho i to oslovení s Michaelem. "Takže už to není pan Jackson" zeptal se ? "Ale tatínku, nic v tom nehledej, žádné důvěrnosti, je to jen ze zdvořilosti a vůbec.. pane Jackson, je moc dlouhé oslovení a neleze mi to vůbec pěkně z pusy" usmála se na otce. " Tak honem Sarah, Michael na nás už určitě čeká s večeří.". Sarah se zavěsila do otcovi paže a scházeli do jídelny kde již  bylo vše připraveno k večeři.

Michael oba očekával, měl na sobě tmavé sako s koženým lemováním a přezkami a červenou košili se sponou. Když uviděl Sarah v očích se mu rozhořeli plamínky. "Moc vám to sluší Sarah, prosím posaďte se" a odsunul Sarah židli a počkal až se posadila po té usedl i on sám. Večeře probíhala ve velmi přátelském duchu a nenucené zábavě. Michaelovi, bylo opravdu krásně už dlouho ve svém domě, neměl tak milou společnost a při pohledu na Sarah ani tak krásnou, nespustil z ní po celou tu dobu, co byli u stolu oči. Sarah sice jeho pohled cítila, dokonce jí místy přiváděl do rozpaků, měla pocit, že svým pohledem dokáže vše, na co si jen vzpomene. Jejímu otci, to však neušlo. Byl rád, že je tak rozumná a byl na ní hrdý, že dokáže být tak milou společnicí i když uvnitř ní se odehrává všelicos.
Po večeři se její otec zabral s Michaelem do hovoru, ohledně nějakých pracovních záležitostí, tak se Sarah omluvila a odešla do svého pokoje. Michael jí poděkoval za dnešní den a popřál dobrou noc… " Kéž by se vám něco moc hezkého zdálo Sarah, první noc v novém prostředí. Kdy by jste cokoliv potřebovala, neváhejte požádat o cokoliv i uprostřed noci." Usmál se šibalsky. "Děkuji, snad to nebude potřeba, děkuji i já za pěkný den, dobrou noc Michaeli, dobrou noc otče." Sklonila se aby otce políbila. Oba dva se dívali jak mizí na chodbě a dál pokračovali v hovoru.


Sarah, vešla k sobě do pokoje, postavila se k oknu s úžasem sledovala rozzářený, osvětlený Neverland, bylo to jako když byla malá holčička a maminka jí vzala na velkou pouť. Bylo to opravdu krásné, vydržela stát u okna hodně dlouhou dobu a před očima jí ubíhal celý dnešní prožitý den. Musela sama sobě přiznat, že byl vážně moc fajn, i když je Michael slavný, tak nemá hvězdné manýry, dokáže být bezprostřední, slušný, snad překoná ten strach, který v sobě má, snad překoná nedůvěru k mužům… snad ?! Michael by si to vážně zasloužil.

Stála u okna, dívala se na hvězdnou oblohu a na spánek neměla ani pomyšlení, bylo sice hodně pozdě, ale rozhodla se, že se půjde nadýchat čerstvého vzduchu a utřídit myšlenky. Bloumala jen tak po zahradě a zastavila se pod velikým košatým stromem, který se majestátně vzpínal ke hvězdnému nebi. Opřela se zády o strom, zavřela či a zhluboka se nadechla, svěží vánek jí hladil tvář, kterou mu ona sama nastavovala. Rozepnula sponu ve svých vlasech a nechala je volně povlávat, cítila takové uvolnění… takový klid.
Ovšem do doby než se ozvalo….